Pražské zastávky Tugedr tůr kapel Vypsaná fiXa a Mňága a Žďorp byly úspěšné. Vyrazili jsme do Lucerna Music Baru ve čtvrtek 14. března s očekáváním, co spojení těchto dvou skupin přinese. Nakonec jsme byli příjemně překvapeni atmosférou, náplní i podáním písní, z nichž několik si zahrály kapely navzájem a dostaly tak nový kabát. Každopádně to byl nabitý večer, který se těžko bude opakovat.
Když jsem se dozvěděl o tom, že spolu pojedou na turné Vypsaná fiXa a Mňága a Žďorp, zaradoval jsem se, že je to dobrý nápad. Ale při druhém pohledu jsem si kladl otázku, kolik lidí je fanouškem obou kapel a jak vůbec bude takový večer a spojení vypadat? Obavy byly zbytečné, ačkoliv se v sále daly vypozorovat skupinky lidí, kteří přišli hlavně na jednu, nebo druhou kapelu a zbývající část programu si nechali jako milé zpestření, nakonec se díky kvalitní hudbě bavili všichni po celou dobu.
Každopádně, když chvíli před půl desátou vstoupili na pódium chlapci z Vypsané fiXy, slušně zaplněný Music Bar propukl v jásot. Jejich tradičně živé a energické koncerty jsou dobře známé a po úvodním bloku písní „Vše za 39“, „Stereoid“ a „Čtyři slunce“ bylo jasné, že dobrá atmosféra bude panovat i tentokrát. Frontman kapely Márdi také přivítal fanoušky obou skupin a mezi své skladby zařadila Vypsaná fiXa také některé z dílny Mňágy. Tak například píseň „Zameten“ dostala až punkovo-metalové prvky a hit „I cesta může být cíl“ si zase sborově zazpívali už nedočkaví skalní příznivci partičky z Valašského Meziříčí.
Márdi pak v rozjetém koncertu zažertoval: „Myslím, že na předkapelu máme docela úspěch, ne?“ a jelo se dál. Vždyť, jak sám dodal: „Nemá cenu brzdit.“ A tak se publikum dočkalo ještě pořádně našláplých skladeb, jako „Lunapark“, v němž se v úmyslné pauze dostal dav až do extáze, či „Drogový večírek“. FiXa se loučila hitem „1982“ a při písničce „Holka s lebkou“ už asistovala i Mňága, která následně převzala štafetu.
Také v jejím bloku zazněly hodně známé písně jako „Hodinový hotel“, ty méně hrané („Odkud a kam?!“), avšak i ty, které jsou z pohledu Mňágy nové, konkrétně „Hotel Savoy“. Ale v každém případě se v playlistu na oplátku objevilo i několik skladeb Vypsané fiXy. Například „Mažoretka“ oživená saxofonem Jiřího Tibitanzla byla velmi zajímavá.
A přišla i další pohlazení a zpestření. Třeba „Měsíc“ obohatila ženským vokálem dívka přímo z publika. U písně „Spaste svoje duše“ si odskočil zpěvák kapely Petr Fiala oddechnout k bicím, a když zněla „Made in Valmez“, bylo jasné, že bohatý večer se pomalu chýlí ke konci, stejně jako časově celý čtvrtek.
Na pódium se na přídavky vrátily obě kapely a společně zahrály „Výhledově“, kdy se rozeskákal snad celý klub, a u „San Piega“ se ještě lidé vydali ze zbytku sil. Večer to byl vskutku krásný. I když jakési prolnutí jsem možná původně čekal trochu větší, tak tohle pojetí mi nakonec přišlo vcelku dobré. Dostat za jednu cenu dva prakticky plnohodnotné koncerty dvou známých kapel a slyšet zhruba čtyřicet písní během jednoho večera se člověku moc často nepoštěstí.
Text: Pavel Urban
Foto: Jakub Urban