Ve čtvrtek 27. října vstoupí do našich kin vskutku jedinečný dokument. Hned vás asi napadne, v čem tkví originalita tohoto díla, že o něm takto mluvíme. Jedná se o první a pravděpodobně i jediný snímek, který byl natáčen v jeskyni Chauvet. Ta byla náhodně objevena v roce 1994, a jak se později ukázalo, skrývala nejstarší dochované památky umění lidské civilizace. Můžete vidět místo veřejnosti nepřístupné a také zpracování ve 3D technologii zajisté oceníte.
Před sedmnácti lety se francouzský archeolog Chauvet vydal se svým týmem prozkoumat jeskynní systém v překrásném údolí řeky Ardeche. Pravděpodobně ho ani ve snu nenapadlo, že to, co zde naleznou, bude jedním z nejfantastičtějších a opravdu převratných archeologických objevů všech dob. Jak je to vůbec možné? Před více jak dvaceti tisíci lety byl vchod do jeskyně zasypán uvolněnou skalní stěnou. Od té doby byly tyto prostory chráněny před světem, dobře zakonzervované, aby jednoho dne ukázaly své skvostné tajemství. Jsou neobyčejné nejen kvůli umělecké hodnotě, ale i svou velikostí. Pokud si představujete jeskyni z pohádek, kdy dojdete po pár metrech na její konec, velmi byste se pletli. Tento komplex má přes 400 metrů na délku.
A jaké poklady zde vědci nalezli? Zkamenělé kosti mamutů i dalších zvířecích ostatků a především pak stovky původních maleb, které jsou téměř dvakrát tak starší, než jaké byly doposud objeveny. Zachycují koně, skot, lvi a pumy, medvědy nebo nosorožce či hyeny žijící v době paleolitu. Možná vás napadne, že tyty obrázky vypadají legračně. Ano i ne. Některé připomínají dětské malůvky, jiné ale překvapí svou propracovaností a věrohodností. Používala se speciální technika a většina se zvířat se zachycovala v pohybu. To je velmi překvapivý fakt, vezmeme-li v úvahu, že v pozdější éře starého Řecka, Říma či Egyptu se malovali postavy i živočichové většinou strnule a k zobrazování dynamiky se lidé znovu vrátili až o mnoho let později.
Jeskyně Chauvet je veřejnosti nepřístupná, aby zůstaly tyto cenné památky ochráněny, ale i kvůli stabilitě tamního klima. Werner Herzog je jediným filmařem, který měl možnost tyto prostory navštívit a pravděpodobně jím i zůstane. Provede nás rozsáhlým komplexem a ukáže všechna tamní zákoutí. Zároveň náš průvodce bude hledat odpovědi na otázky typu „Kdo vlastně byli obyvatelé této jeskyně a k čemu ji využívali?“ nebo „Co se svým uměním snažili sdělit?“.
První část snímku je natáčena malou neprofesionální kamerou, neboť je vstup do těchto prostor velmi zúžený. Celé situaci to však dodává na dramatičnosti a reálném zachycení, divák má díky tomu pocit, jako by on sám sestupoval po schodech do útrob jeskyně a je ve velkém očekávání, co asi za malou chvíli uvidí. Blyštivá vápencová výzdoba vás pak naprosto ohromí. Příroda zde rovněž ukazuje své umění v plné kráse, až z toho přechází oči úžasem. Tyto krápníky však první jeskyní malíři nikdy neviděli, začali se zde tvořit až po té, co byla jeskyně zaizolována od venkovního světa.
Natáčení trvalo několik týdnů během března a dubna. Natáčecí štáb a tým vědců trávili v jeskyni vždy maximálně čtyři hodiny denně kvůli vysoké hladině oxidu uhličitého a radonu. Návštěvníci se mohou pohybovat pouze po úzkém kovovém chodníčku, který byl v prostorách umístěn, aby nedošlo k poškození podloží. Využití 3D technologie je u tohoto snímku opravdu neocenitelné, neboť si tyto staré poklady můžete prohlédnout opravdu zblízka. Na chvíli se vás pak určitě zmocní pocit, že i vy jste dostali tu jedinečnou možnost a na vlastní oči vidíte umění našich dávných předků. Téměř nedýcháte, nejen úžasem, ale abyste náhodou nezničili nic z té krásy, která se před vámi rozprostírá.
Text: Kristýna Šmejkalová
Foto: Artcam